Rozhovor
Martina Sáblíková - Věřím v sebe
Bylo jí nějakých deset let, když šla jednou večer dát rodičům dobrou noc a u kafe u nich doma seděl nějaký chlapík a smál se na ni. V té době hrála za minižákyně basketbal. Mrňavá, ale hrozně dravá a pro soupeřky nepříjemná. Buldok. Tím mužem byl Petr Novák a tehdejší řeč u Sáblíků šla kolem rychlobruslení. Sáblíkovi a Novákovi jsou rodinní přátelé. Petra Nováka, který snil velký sen o slávě českého rychlobruslení na dlouhé dráze, Martina zaujala. Nejprve poslouchala pohádky o tom, že bude mistryní světa a získá i olympijskou medaili. Nevěřila. Dnes víme, že zlatý sen se stal skutečností a Martina Sáblíková přivezla z olympijského Vancouveru dvě zlaté a jednu bronzovou medaili.
Netouží po palácích a limuzínách
"Dvě zlaté a bronzová ze ZOH ve Vancouveru"Většině lidí asi dlouho nevymizí z paměti obrázek, jak jste na stupních vítězů skákala do výše radostí a při české hymně neudržela emoce. Střídavě jste se smála a plakala.
Bylo to natolik silné, že jsem nic jiného nezvládala. Došlo mi, že se mi splnil sen a mám, po čem jsem vždycky toužila.
Medailí je nakonec víc, než jste si vysnila. Kam je dáte?
Ještě nevím, asi budu muset vymyslet nějakou speciální poličku, i když bych medaili nejradši nosila pořád při sobě.
Jaké bylo první seznámení s ledem?
Skončilo pádem a modřinami. Zapomněla jsem si sundat z bruslí chrániče. Však to trenér rád vypráví dodnes.
Pak vás čekala jen dřina, dřina a dřina. Měla jste čas i na „normální“ věci?
V kině jsem byla naposledy asi před šesti lety na třetím dílu Pána prstenů, v divadle snad před deseti se školou. Na diskotéce nikdy. Mými největšími kamarády jsou členové Novis Teamu. Jsme jako rodina, pořád spolu, ale většinou v zahraničí. Když jsem přijela domů, místo odpočinku jsem šprtala. Na gymplu v Novém Městě mi vyšli vstříc, takže jsem si rozložila studium a loni na jaře složila maturitu.
Loni jste se stala nejlepší sportovkyni Česka. Jak jste řešila dilema, co na sebe?
Ve skříni mám jediné šaty. Ty, co jsem si koupila právě na Sportovce roku 2009. Jinak šaty ani sukně nenosím. Ideální jsou džíny a tepláky.
Olympiáda vás stála velké množství sil. Jak moc bolela?
Kolikrát se nemohu po závodě ani narovnat, ale když jde o něco, tak do toho jdu. Vím, kde mám práh bolesti. Peru se, protože to mám v povaze. Krůček za krůčkem jdeme k naplňování našich snů, kterým jsem i já uvěřila.
Sny zavánějí tajemnem, nadpřirozeností…
Mám moc ráda film Pokojný bojovník. Nevím, jestli věřím v něco nadpřirozeného. Věřím v sebe a v lidi, které mám kolem sebe.
Trenér Novák oznámil světu, že vás čekají ještě minimálně troje Hry. Na kolik to vidíte vy?
Na tolik, kolik mi moje nohy dovolí. Ve Vancouveru po pětce jsem si připadala, jako by mi bylo padesát.
Když jste byla hostem v televizním pořadu bavičů Suchánka a Genzera, došla řeč i na techniku, resp. na jízdu dozadu. Zvládla byste to třeba i s přešlapováním?
Na kolečkových jo, na ledě jsem to nezkoušela. Myslím, že bych si rychle rozbila kokos.
Trenér Novák s vámi při závodě používá zvláštní druh komunikace. Žádné tabule s časy, jen povely.
Je zastáncem toho, že když ukáže čas, jak někdo skape o půl vteřiny na kole, závodníka to spíš srazí dolů, než pozvedne. On raději křičí, jestli člověk jede dobře či špatně. Slyším ho pokaždé, protože projíždím těsně kolem něj. Navíc se na něj soustředím, publikum je spíš v povzdálí.
Před prvním startem v Richmondu jste prý byla nezvykle nervózní.
Přišlo to na mě dřív, než jsem čekala, už dva dny před závodem. Nechtěla jsem podávat rozhovory a dělala jsem, že neexistuju, protože jsem nevěděla, co mám říkat. Mistrovství světa je fajn, obrovská soutěž, ale tohle bylo něco úplně jiného.
Jaká byla medailová oslava v Českém domě?
Oslava byla super, musím říct, že Pilsner Urquell využíval spíše trenér, protože kdybych si já dala i jedno jediné třetinkové pivo, tak bych asi hned usnula. Ale když jsem pivo čepovala ze zlatého sudu hostům, tak jsem si také dala.
A bezprostředně po závodě?Napustila jsem si vanu a koukala na hokej. Nemohla jsem vůbec usnout, ráno jsem pak měla hrozný hlad. Jenže na jídlo jsem se dostala až v půl dvanácté. Dala jsem si čínské nudle a klobásu s hořčicí.
Spala jste sladce?
Právě že vůbec. Závod se mi pořád honil hlavou a já nemohla usnout.
Právě že vůbec. Závod se mi pořád honil hlavou a já nemohla usnout.
Cítíte, že se z vás stala celebrita?
Nepřemýšlím o tom. Je ale zvláštní, když mě poznávali lidé i na ulici ve Vancouveru. Připadám si, že mám snad jméno napsané na čele. Nechápu, jak mě můžou poznat.
Nepřemýšlím o tom. Je ale zvláštní, když mě poznávali lidé i na ulici ve Vancouveru. Připadám si, že mám snad jméno napsané na čele. Nechápu, jak mě můžou poznat.
Nemáte strach, že přijdete o soukromí?
Když se budu chtít schovat, tak vím kam. Počítám s tím, že když něco získám, tak něco jiného ztratím.
Když se budu chtít schovat, tak vím kam. Počítám s tím, že když něco získám, tak něco jiného ztratím.
Nezměníte se? Peníze dokázaly změnit už spoustu lidí…
To bylo by strašný, kdyby se něco takového stalo. Aspoň doufám, že takovou, jaká jsem, mě mají lidi rádi a nechtěla bych se měnit. A peníze? Už si umím vydělat nějaké peníze, stará se o mne agentura Sport Invest, pomáhá mi Dukla. Já ale ty peníze dávám do Novis Treamu, kde jezdí i můj mladší bráška Milan. Co bych s nimi dělala. Raději je užijeme všichni a dopřejeme si soustředění nebo dovolenou. Netoužím po palácích ani velkých limuzínách. Stačí mi můj domek ve Velkém Oseku, velké VW, do kterého se vejdu se všema báglama a trenérem. Ale mám ráda rychlá auta. To bude možná jediné, co si jednou dopřeji.
Nepojedete alespoň na dovolenou?
Pojedu, ale ještě nevím kam. K ledu to určitě nebude, na Antarktidu nepoletím.
Pojedu, ale ještě nevím kam. K ledu to určitě nebude, na Antarktidu nepoletím.
Jak to vlastně dopadlo s Jágrem, který vám za druhou zlatou medaili slíbil podpis?
Já jsem ho potkala, než odletěl, ale musím říct, že jsem si na to nevzpomněla. Spěchala jsem. Ale věřím, že ještě někdy bude čas a podepíše se mi. Nebo já jemu?
Já jsem ho potkala, než odletěl, ale musím říct, že jsem si na to nevzpomněla. Spěchala jsem. Ale věřím, že ještě někdy bude čas a podepíše se mi. Nebo já jemu?
Líbil se vám rozhovor? Napište komentář
Pondělí, 1. 3. 2010 v 14:54
Nelíbí!!! Jde o nejlepší ZOH sportovkyni všech dob ČR a vy jí nazvete: \"MARTINA ZAUJALA.\" Možná by bylo lepší napsat: \"MARTINU ZAUJALO.\" viz. tučný text nahoře
Každý týden zde zveřejňujeme
české úspěchy z různých oblastí. Připravujeme pro Vás také rozhovory se známými osobnostmi.
