Pilsner Urquell

Kultura

Zpráva

Křišťálový glóbus pro Herze

Režisér Juraj Herz převzal Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Stalo se tak v karlovarském Městském divadle na 45. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech před projekcí jeho snímku Petrolejové lampy z roku 1971. Jeho filmografie se už na podzim rozroste o další titul: do kin míří Habermannův mlýn z období odsunu Němců.

Cena za mimořádný přínos kinematografii

"Filmový režisér oceněn v Karlových Varech"

Další zpráva

"Na festivalech dostávám obvykle cenu za film. Tohle není za film, ale za filmy. Já v tom spíš vidím ty filmy, které mi zakázali točit, které jsem nemohl točit už z jakýchkoli důvodů, hlavně politických. Takže i za to je ta cena."

Herz už byl jednou na karlovarském festivalu oceněn, a to v roce1986 za snímek Zastihla mě noc. Loni tu ve světové premiéře uvedl hororový film T.M.A., za který pak dostal dvě ceny na festivalu Horrorfest v Jihoafrické republice.

Od 7. října se v českých kinech objeví jeho snímek Habermannův mlýn, který natočil v česko-německo-rakouské koprodukci. V lednu za něj získal prestižní Bavorskou filmovou cenu za režii. Ocenění za herecký výkon dostal Mark Waschke. Na plátně se vedle něj objeví Karel Roden, Hannah Herzsprungová, Ben Becker, Franziska Weiszová, Zuzana Kronerová, Andrej Hryc, Erika Guntherová, Oldřich Kaiser, Jan Hrušínský a Radek Holub.

"Karlovarské ceny si velmi vážím. Samotného mě překvapilo, když jsem na plátně viděl sestřih ze svých snímků, že jsem toho natočil dost. Teď mi jenom zbývá nalézt doma pro tuto sošku místo, aby na ni byl stejně tak krásný pohled, jak vypadá," uvedl Herz.

Herz vstoupil do české kinematografie ve filmařsky šťastném období 60. let minulého století. Vystudoval fotografii na bratislavské umělecko-průmyslové škole a režii na loutkoherecké katedře pražské DAMU. V roce 1965 debutoval středometrážním filmem Sběrné surovosti podle předlohy Bohumila Hrabala. V roce 1968 natočil mimořádně oceňovaný snímek na motivy románu Ladislava Fukse Spalovač mrtvol. Herzova celoživotní vášeň pro příběhy plné tajemna a napětí se promítla do filmu Morgiana (1972) nebo pohádek Deváté srdce a Panna a netvor (1978). Je považován za autora prvního českého moderního filmového hororu Upír z Ferratu (1982). Po zákazu filmu Straka v hrsti (1984) točil Juraj Herz na Slovensku. Od roku 1987 žil a pracoval v Německu, kde natáčel především televizní filmy a seriály.

Zddroj: iDnes, 9.7.2010