Vynálezy

„Otcem české elektrotechniky“ byl zván František Křižík. Jeho největším úspěchem bylo významné zlepšení obloukové lampy, za kterou získal zlatou medaili na světové elektrotechnické výstavě v Paříži roku 1881. Patřil také k průkopníkům elektrické dopravy, elektrického osvětlení a zkonstruoval nádhernou světelnou fontánu.

František Křižík

František Křižík se narodil 8. července 1847 v pošumavské Plánici v chudé ševcovské rodině. Úspěšně vystudoval tehdy jedinou českou reálku v Praze, ale finanční potíže mu nedovolily složit maturitní zkoušku. Díky profesorovi Zengerovi z pražské techniky, který rozpoznal jeho talent, jej však přijali ke studiu, jako mimořádného posluchače. Již z dob studíí pochází jeho první vynález, kdy zdokonalil zvonkovou železniční signalizaci. Po skončení studia pracoval pro železniční telegrafní službu, kde také vylepšil a navrhnul několik signalizačních a bezpečnostních zařízení.

V roce 1878 se na světové výstavě v Paříži poprvé setkal s elektrickou obloukovou lampou ruského vynálezce Jabločkova, tehdy ještě značně nedokonalou. Myšlenka na elektrické osvětlení a zdokonalení obloukové lampy se stala stěžejním impulsem v jeho životě. V roce 1880 zavedl elektrické osvětlení v papírně Piett v Plzni a o rok později svou konstrukci obloukovky úspěšně představil v Paříži, kde za ni získal zlatou medaili. Křižík zkonstruoval jednoduché elektromagnetické zařízení, které pomocí dvou cívek a kuželových železných jader udržovalo stálý proud lampou. I v dalších letech se Křižík věnoval propagaci elektrického osvětlení, ale teprve až roku 1887 získal první seriózní zakázku na městské pouliční osvětlení v Písku a Jindřichově Hradci. V roce 1888 postavil první městskou elektrárnu na Žižkově a začal rozšiřovat svou výrobu o další zařízení spojená s elekrifikací, jako lustry, dynama či elekroinstalační materiál.

Velký význam v Křižíkově kariéře znamenala Zemská jubilejní výstava na pražském výstavišti v roce 1891. Tehdy předvedl Křižík svou první elektrickou tramvajovou linku z Letné k výstavišti, jehož areál byl osvětlen jeho obloukovými lampami a ozdoben jeho světelnou fontánou, která mu přinesla mnoho slávy a popularity.

Později se však Křižíkova firma dostala do finančních potíží, za čímž byl především jeho špatný odhad vývoje ve využití stejnosměrného proudu. Zatímco Křižík stále věřil v budoucnost stejnosměrného proudu, jeho největší konkurent Eduard Kolben prosazoval elektrifikaci střídavým proudem, jež se nakonec prosadila. Jedním z jeho posledních velkých Křižíkových projektů bylo v roce 1903 vybudování první elektrické železnice v Rakousku-Uhersku mezi Táborem a Bechyní.

Ke konci života se František Křižík stáhl do ústraní a zemřel 22. ledna 1941 ve Stádleci u Tábora ve věku téměř 94 let. Byl pohřben s poctami českého velikána na vyšehradském Slavíně. V roce 1991, kdy se konala po 100 letech na pražském výstavišti opět Jubilejní výstava, byla na stejném místě postavena nová moderní světelná fontána, která nese Křižíkovo jméno.

Líbila se vám zpráva? Napište komentář