Historie pivovaru Pilsner Urquell
Historie pivovaru Pilsner Urquell
Etikety, sklenice, tácky a plakáty
V plzeňském pivovaru vzniká nová prohlídková trasa, jejíž součástí je i panoramatická projekce s otočným hledištěm. Po zhlédnutí filmu se návštěvníci seznámí se surovinami pro výrobu piva prostřednictvím smyslové expozice. Do prostor expozice návštěvníky vyveze největší osobní výtah v České republice s přepravní kapacitou 72 lidí.
Dnes Plzeňský Prazdroj o jedinečnost označení místa původu neusiluje - označení „pilsner“ nebo „pils“ respektuje jako druhové pro typ piva určitých vlastností, jehož historicky prvním reprezentantem bylo pivo uvařené Josefem Grollem v Měšťanském pivovaru v Plzni dne 5. října 1842. Sláva města Plzně a jeho nejznámějšího pivovaru se tak šíří po světě prostřednictvím tisíců značek piva s označením „pilsner“. Plzeňský Prazdroj má ve 120 zemích registrovánu ochrannou známku „Pilsner Urquell“, kterou pečlivě chrání a striktně střeží proti pokusům o jakékoli zneužití.
Do provozu je uvedena nová (rekonstruovaná) varna Pilsner Urquell.
Většinový akcionář Plzeňského Prazdroje, společnost SAB, získává druhou největší americkou pivovarnickou firmu Miller Brewing Company. Vzniká tak SABMiller, druhá největší pivovarnická společnost na světě. Pilsner Urquell zůstává vlajkovou lodí portfolia SABMiller. Výrazně se zlepšuje pozice Pilsner Urquell v USA díky distribučním a marketingovým možnostem Miller Brewing Co.
Je dokončena fúze Plzeňského Prazdroje, a. s., s pivovary Radegast a Velké Popovice.
Plzeňský Prazdroj, a. s., ponechává výrobu piva jen v původních plzeňských pivovarech Prazdroj a Gambrinus a utlumuje výrobu lokálních značek v západočeských pivovarech Domažlice, Cheb a Karlovy Vary. Portfolio firmy tvoří značky Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel.
Akcionáři schvalují spojení akciové společnosti Plzeňský Prazdroj s akciovými společnostmi Pivovar Radegast a Pivovar Velké Popovice.
Plzeňský Prazdroj, a. s., se stává součástí světové pivovarnické skupiny South African Breweries (SAB). Pilsner Urquell je vedoucí značkou a mezinárodní vlajkovou lodí globálního portfolia značek SAB.
Biere Mondial Show Montreal, zlatá medaile.
Czech made.
Zlatá trofej (celosvětového Klubu obchodních manažerů) za kvalitu - Madrid.
Euromarket Award Brusel, udělena European Market Research Center.
Privatizací Plzeňských pivovarů a národního podniku Plzeňský Prazdroj vzniká Plzeňský Prazdroj, a. s.
V Prazdroji je zahájena výstavba nerezových velkoobjemových cylindrokónických tanků.
Mezinárodní výstava Brusel, zlatá medaile.
Neúměrně se vlekoucí rekonstrukce je zastavena. Naopak jsou zahájeny zcela nové modernizační investice, které směřují především do instalace cylindrokónických tanků pro kvašení a zrání piva (1992-1993) a do stavby nové lahvovny (spuštěna v roce 1997).
Je zřízen státní podnik, který se vrací k názvu Plzeňské pivovary a sdružuje pivovary Prazdroj a Gambrinus v Plzni a dále pivovary v Domažlicích, Chebu, Chodové Plané a Karlových Varech.
Provoz zahajuje moderní sladovna, největší svého druhu v Československu, která umožňuje pokrýt potřeby pivovaru.
Zlatá medaile Mezinárodního institutu pro výběr kvalitních výrobků (Monde selection).
V Římě získává plzeňské pivo cenu Zlatý Merkur. Toto ocenění je každoročně udíleno nejlepším výrobkům na italském trhu.
EXPO Montreal.
Plzeňský pivovar od tohoto roku každoročně vyrobí více než 1 milion hl piva.
Byly zahájeny rekonstrukční práce s cílem zvýšit výrobní kapacitu. Kvůli neustále se opožďujícím termínům však tyto investice nebyly dokončeny ještě ani v roce 1989.
Lipský veletrh. Plzeňské pivo získává zlatou medaili.
Podnik je přejmenován na Západočeské pivovary, pro potřeby exportu vzniká ryze formální národní podnik Plzeňský Prazdroj. Spolu s Budějovickým Budvarem je Plzeňský Prazdroj jediným tzv. „exportním“ pivem z českých pivovarů.
EXPO Brusel. Prazdroj zde měl vlastní výčep v rámci československé restaurace.
Po únoru byly jednotlivé pivovary v západních Čechách slučovány právě pod hlavičkou Plzeňských pivovarů. Posledních 13 lokálních pivovarů bylo připojeno v roce 1962.
Vzniká národní podnik Plzeňské pivovary.
Znárodněním pivovaru je vytvořen podnik Plzeňské pivovary.
Dne 17. dubna v rámci největšího spojeneckého náletu na cíle v Plzni dopadlo do prostoru Měšťanského pivovaru 111 bomb. Zničeny byly sklepy, varny, spilky, dílny, lahvovna a pivovarské obytné domy. Po skončení války byla 1. června nad pivovarem vyhlášena národní správa.
V meziválečném období má měšťanský pivovar zastoupení ve 43 zemích po celém světě.
Veškerý vozový park pivovaru zabavuje říšská vojenská správa. Ve Spojených státech je Prazdroj jakožto „německý výrobek“ bojkotován. Export během války směřuje takřka výhradně do Německa. V důsledku využívání náhražek za nedostatkové suroviny klesá kvalita piva a stupňovitost se snižuje až na 4 °.
Velká neonová reklama propaguje Pilsner Urquell na pražském Václavském náměstí.
Vozový park pivovaru zahrnuje již 52 automobilů.
Po převzetí pivovarů První plzeňský akciový pivovar (Gambrinus) a Český plzeňský pivovar (Světovar) vzniká koncern Měšťanský pivovar, největší v tehdejší Československé republice.
Modernizace pokračuje - v provozu je již 13 automobilů, byl instalován generátor na výrobu ledu od firmy Českomoravská Kolben Daněk.
Je dokončena nová administrativní budova, začíná obnova pivovaru a modernizace zastaralých provozů.
Během války armáda pivovaru zabavila povozy, potahy, automobily i vagony. Na místa po odvedených zaměstnancích nastoupily ženy, pivovar přechází na výrobu sodové vody a umělého piva Pivolín.
Poprvé bylo dosaženo výstavu piva přes 1 milion hektolitrů (znovu se to podařilo až po dalších 40 letech). Plzeňský pivovar se tak stává největším v Evropě. Pivovar pro své potřeby nakupuje první automobily.
Ředitelství státních drah v Plzni zavádí pravidelný pivní vlak do Vídně.
Světová výstava, Paříž. Plzeňské pivo získává bronzovou plaketu - čestné uznání. V rámci výstavy byl postaven restaurant na ploše 330 m2 na Esplanade des Invalides. Vystaven byl i speciální pivní vagon od firmy F. Ringoffer na Smíchově.
Měšťanský pivovar si stěžuje na újmy, které mu způsobuje masivní dovoz piva pod značkou „Pilsner Beer“ z Německa do Velké Británie. Generální celní úřad v Londýně odpověděl na stížnost v tom smyslu, že označením „Pilsner Beer“ se rozumí zvláštní druh piva bez ohledu na místo původu a užívání tohoto označení se anglickému zákonu nepříčí. Další vývoj pokračoval v duchu tohoto rozhodnutí a označení „Pilsner“, hojně využívané obzvláště u německých piv, se stalo synonymem pro světlý ležák.
Je otevřena moderní lahvová stáčírna s roční kapacitou 6000 hektolitrů.
Je zapsána ochranná známka „Prazdroj“ - „Urquell“. O rok později je zaregistrována ochranná známka „Plzeňský Prazdroj“ - „Pilsner Urquell“.
Ve spolupráci s berlínskými obchodními zástupci značky, bratry Camphauseny, byla utvořena slovní ochranná známka „Urquell“ a její český ekvivalent „Prazdroj“.
Plzeňský pivovar se stává druhým největším v rámci Rakouska-Uherska.
První z řady neúspěšných pokusů pivovaru zabránit zneužívání značky „Pilsner“ žalobou ve Švýcarsku.
U příležitosti 50. výročí založení pivovaru je postavena Jubilejní brána (dnes hlavní „historická“ brána - symbol pivovaru, firmy i značky Pilsner Urquell).
Všeobecná zemská jubilejní výstava v Praze. Byla slavnostně zahájena 15. května, pavilon Měšťanského pivovaru navštívil František Josef I. s chotí a arcivévodkyní Marií Terezií, Markétou Žofií a arcivévodou Karlem Ludvíkem. Ten se o pivu vyjadřoval velmi pochvalně. Pavilon byl postaven v pseudorenesančním slohu, s obsluhou asi 100 osob a kapacitou 2000 míst. Ve velké budově vyhrazené oblasti zemědělství se pivovar reprezentoval jehlancem ze sudů, bednářskými výrobky, mapou odbytu piva, grafickým znázorněním výstavu a cen piva, různými diplomy a zasklenou vitrínou s poháry, z nichž pili císař a jeho syn při návštěvě pivovaru. Měšťanský pivovar získal nejvyšší vyznamenání - státní čestný diplom.
Měšťanský pivovar se účastní jubilejní výstavy v Praze prostřednictvím novorenesanční restaurace se 112 elektrickými lampami, 100člennou obsluhou a místy pro 2000 hostů.
Již druhá návštěva císaře Františka Josefa I. Císař si kromě ochutnávky prohlédl varnu, humna a bednárny a zapsal se do pamětní knihy. Napil se z téhož poháru z briliantového skla, ze kterého pil již v roce 1874, kdy pronesl: „Jest skutečně zvláštní, že se dosud žádnému pivovaru nepodařilo rázovitou a lahodnou chuť plzeňského piva napodobiti.“
Mezinárodní výstava v Terstu (Esposizione industriale agricola internacionale). Výbor právovárečného měšťanstva dal na výstavišti zřídit restaurační pavilon, jehož hostinskou správu svěřil Richardu Waldekovi, hoteliérovi z Plzně. Pavilon byl sestrojen ze železa a byl dílem Pražské železářské společnosti v Kladně. Císař František Josef I., císařovna a korunní princ s chotí navštívili pavilon Měšťanského pivovaru 19. září a byli uvítáni členy výboru. Ke dvorní tabuli v Miramare dodal Měšťanský pivovar své pivo a na výstavě získal nejvyšší vyznamenání - čestný diplom.
Zahájena elektrifikace pivovaru. Křižíkovy elektrické obloukové lampy jsou postupně zaváděny v celém závodu.
Mezinárodní výstava v Bruselu (Exposition universelle d’Industrie). Pivovar vyslal na výstavu obzvláště zkušeného sladovnického pomocníka, aby se zhostil výčepní manipulace. Výrobek pivovaru obdržel nejvyšší cenu - čestný diplom.
V areálu vzniká vlastní železniční vlečka o délce 2 km.
Od tohoto roku se sudy vyrábějí podle litrové míry (dosud počítány na vědra).
Zahájen vývoz plzeňského piva do USA. Na sklonku 19. století plzeňské pivo proniká do Afriky, na Blízký východ a do Latinské Ameriky.
Světová výstava ve Vídni, plzeňské pivo získává medaili za pokrok. Název „plzeňské pivo“ se začíná používat i pro jiné pivo než z Měšťanského pivovaru v Plzni (PAP, Plzenec a ostatní, kteří udávali, že se jejich výroba nalézá u Plzně). Dne 10. února 1872 je tedy přijato rozhodnutí, že na vídeňském výstavišti bude postavena pivnice, kde se bude podávat jen pravý plzeňský ležák. Pavilon byl vybaven nábytkem Thonet a otevřen 26. dubna. Pivovar dal v příslušné výstavní budově postavit velký jehlanec ze sudů, na jehož vrcholu stál král Gambrinus. Rozdáno bylo 50 000 reklamních brožur, pivo se do Vídně dopravovalo ve třech vagonech s lednicemi.
Zřízeno první zahraničněobchodní zastoupení (v Paříži).
V platnost vešel Císařský patent o ochranných známkách. Měšťanský pivovar si nechává registrovat ochrannou známku „Pilsner Bier“ a mezi rakouskými pivovary zaujímá 13. místo. Díky mimořádnému růstu obliby plzeňského piva se do roku 1865 propracoval již na 3. příčku v mocnářství.
Do provozu byl uveden první parostroj o výkonu 15 koňských sil.
V Praze točí plzeňské již 35 hostinských, první exporty mimo Čechy směřují do Vídně.
Popularita piva z Měšťanského pivovaru v Plzni roste. Kvůli stále většímu počtu neautorizovaných výrobků nesoucích označení „plzeňské pivo“ uveřejnila správní rada pivovaru inzerát v novinách upozorňující na originální „plzeň“.
Zásluhou formana a později hostinského Martina Salzmanna si pivo z Měšťanského pivovaru získává další lukrativní odbytiště v Praze, kde se dodává jen do nejlepších podniků. V dalších letech se plzeňské prosazuje v lázeňských městech a seznamují se s ním zahraniční hosté.
Byla zahájena výroba piva, jež se prodávalo pod označením „bavorské pivo z Měšťanského pivovaru v Plzni na Bubenči“.
Dne 5. října byla pod vedením sládka Josefa Grolla uvařena první várka 36 hektolitrů (64 věder) plzeňského piva. Ještě v témž roce se „plzeňské“ objevuje v Praze (Knoblochův hostinec, hostinec U Pinkasů).
Plzeňští právovárečníci se shodují na výstavbě nového pivovaru. Jeden ze členů V. Mirwald tehdy řekl: "Nám je zapotřebí dobrého a laciného piva, právovárečné měšťanstvo musí sobě samo postaviti pivovar, týž pak zaříditi po novodobém způsobu a na vlastní pěst vařiti sládkem pivo."
Právováreční měšťané žádají magistrát o povolení stavby pivovaru, jenž se měl stát zárukou podstatného zkvalitnění pivovarnictví v Plzni. Začíná stavba pivovaru, především pivovarských sklepů v pískovcovém podloží.
Šestatřicet sudů nekvalitního „plzeňského piva“ musí být vylito před plzeňskou radnici.
VI. Dělnická, živnostenská a hospodářská výstava v Plzni. Měšťanský pivovar zřídil v zábavním parku restaurační pavilon o ploše 2200 m2.
Mezinárodní výstava v Paříži. Je zřízena ochutnávárna pro 300 osob. Vyčepovalo se asi 1000 hl Prazdroje a Měšťanskému pivovaru byla udělena nejvyšší dosažitelná cena - grand prix.
Pivovarnictví patří k nejvýnosnějším podnikům v poddanských městech.
Je vydán tzv. Bavorský zákon o čistotě piva (Reinheitsgebot), který ukládá, z jakých surovin se smí výhradně vařit pivo: ječmen, chmel a voda.
V Plzni se nachází 36 sladoven a 26 drobných měšťanských pivovarů. Kvalita piva je však proměnlivá.
Vznikají nejstarší doložené pivovary „právovárečníků“. Založeny jsou pivovary např. v Teplé (1200), Hodoníně (1228), Jilemnici (1348) či Třeboni (1379). Z roku 1307 pochází první písemný záznam o existenci pivovaru a sladovny v Plzni.
Nejstarší písemně dochovaný sladovnický cechovní řád vzniká v Brně. Příslušníci cechovního spolku museli dodržovat přísná pravidla společenské morálky své doby.
Král Václav II. zakládá královské město Plzeň. Aby podpořil řemeslnou výrobu, uděluje jeho občanům řadu privilegií. Každý občan bydlící uvnitř města a v navazujícím předměstí má právo vařit pivo.
První zmínka o pivovarnictví v Čechách. Vratislav II. vydává nadační listinu, ve které vyšehradské kapitule přiděluje desátek chmele pro vaření piva.
První zmínka o výrobě piva v Čechách. V břevnovském klášteře tamní benediktini vyrábějí pivo a víno. Biskup Vojtěch později výrobu zakázal, protože pití piva považoval za nemravné.
V Mezopotámii lidé pěstují obilí, za kterého se pravděpodobně připravují také obilné kvašené nápoje.