Alfons Maria Mucha
(24. července 1860 Ivančice – 14. července 1939 Praha)
Významný český malíř období secese se narodil v roce 1860 v rodině soudního zřízence Ondřeje Muchy. Studoval na Slovanském gymnáziu v Brně, kde si přivydělával jako chrámový zpěvák v petrovském chlapeckém sboru. Po neúspěchu u přijímacích zkoušek na pražskou Akademii krátce pracoval jako písař u ivančického soudu. V této době připravoval ochotnická divadelní představení, maloval dekorace a plakáty, navrhoval pozvánky.
Roku 1879 odešel do Vídně pracovat jako malíř divadelních dekorací, poté přesídlil do Mikulova, kde maloval portréty místních obyvatel. Roku 1883 byl pozván hrabětem Khuen Belassim k vytvoření dekorací interiérů zámku Emín nedaleko Hrušovan nad Jevišovkou. V roce 1885 odchází na akademii do Mnichova a o dva roky později do Paříže na akademii Julian.
K osudovému zlomu v jeho kariéře dochází roku 1897, když získává objednávku na plakát pro Sarah Bernhardt, který ho výrazně proslavil. Ačkoliv byl plakát na svou dobu velmi nekonvenční, Bernhardt jej zbožňovala a u Pařížanů měl takový úspěch, že jej v noci žiletkou vyřezávali z návěstních tabulí.
Roku 1910 se Mucha vrátil do rodné země, pronajal si část zámku na Zbirohu a zde začal tvořit své monumentální dílo – Slovanskou epopej. Pracoval na něm celých dlouhých 18 let.
Po vpádu Němců do Československa je Mucha mezi prvními zatčenými osobami. Jeho zdraví se začalo rychle zhoršovat a 14. července 1939 v Praze umírá. Mucha je pohřben na vyšehradském hřbitově.
Co o Muchovi nejspíš nevíte
- Známý je i jako umělec užitého umění - kromě plakátů tvořil návrhy vinět na láhve, čokolády, sušenky, cigarety, maloval návrhy jídelních menu, kalendářů a dekorativních zástěn.
- Stal se mimo jiné i autorem prvních známek a bankovek samostatné Československé republiky a působil jako ilustrátor knih.
- Jeho tvorba také zahrnuje návrh okna katedrály sv. Víta v Praze (1931) nebo výzdobu Primátorského salonu pražského Obecního domu