Pivovarnická řemesla

Víte, kdo to byli formani, šrotýři nebo bečváři? Seznamte se s řemesly, která byla v minulosti s výrobou piva úzce spojena.

Úloha cechů

Cechy byly sdružení řemeslníků stejné či příbuzné profese. Cech měl jasně definovanou strukturu, úkoly i pravomoci. Jeho příslušníci museli vystupovat jako spořádaní měšťané, s odpovídajícími znalostmi v oboru.

Velmi se dbalo na jejich morální bezúhonnost, s jejíž ztrátou nezřídka přicházelo ruku v ruce i vyobcování z organizace. Každý cech měl svůj vlastní řád, jehož znění schvaloval pro královská města panovník, pro města poddanská pak příslušná vrchnost.

Formanství

Prostřednictvím formanů pivo překonávalo mnohdy značné vzdálenosti od místa své výroby.

Při cestách se formani stravovali a přespávali ve formanských hospodách. Pokud přišel forman do hospody v době velkého svátku, dále už nejel a stával se hostem hostinského – v tuto dobu neplatil ani groš.

I za proslavením Plzeňského Prazdroje stál forman Martin Salzmann. Ten začal v roce 1845 jako první vozit plzeňské pivo do Prahy.

Šrotýřství

Šrotýři, šlotýři nebo skladčí se nazývali ve starší češtině dělníci, kteří vozili slad a dříví k varnám. Také rozváželi víno a pivo, váleli sudy a spouštěli je do sklepů (šrotovali).

Ledařství

Led se získával vysekáváním ze zamrzlých rybníků. Uvařená várka byla přelita do velkých otevřených kádí umístěných v prostoru spilky (kvasného sklepa), kde následoval proces kvašení.

Bylo užíváno tzv. horního neboli svrchního kvašení, při němž se kvasnice usazovaly na hladině v husté bílé pěně. Mladé pivo (mladina) bylo ochlazováno pomocí plováků s ledem spuštěných shora.

Spilečnictví

Spilka (kvasírna) je sklep, v němž probíhá hlavní kvašení v pivovarech. Práci ve spilce zajišťovali sklepníci. Hlídali pivo při kvašení, měli na starosti přečerpávání čerstvě zkvašeného piva z kádí do sudů a prováděli čištění sudů a kádí.

Šenkýřství

Šenkýři a krčmáři byli předchůdci dnešních hostinských. Prostory v měšťanských domech, kde se podávaly nápoje, se nazývaly šenky. Když ještě v šencích neexistovalo výčepní zařízení, pivo se nalévalo ze sudů ve sklepeních a poté se nosilo do místnosti.

Sladovnictví

Právo vařit pivo měl dříve každý měšťan, stejně jako právo péci svůj chléb pro sebe i na prodej. Každý měšťanský dům mohl mít svoji pánvičku a místnost ke sladování. Sladovníci a pivovarníci založili jako první v pivovarnictví svůj cech.

Vaření piva bylo svobodným měšťanským podnikáním, takže zpočátku nepodléhalo žádné regulaci.

Kovářství

Kovář za horka tvaroval železo do žádoucí podoby kladivem na kovadlině. Jeho umění se tedy hojně využívalo i v pivovarnictví.

Bednářství a bečvářství

Bednáři a bečváři pracovali se dřevem. Vyráběli dřevěné nádoby z malých desek obepnutých kovovými pásy – obručemi.

Bečvář zhotovoval bečvy, sudy a kádě z tvrdého dubového dřeva (sudoviny). Bednář vyráběl běžné dřevěné nádobí – štoudve, střezy, vany či škopky z bílého měkkého dřeva. Oba obory splynuly v jediné řemeslo.

Plzeňský Prazdroj bednářské řemeslo stále uchovává. Během prohlídky pivovaru se s ním budete moci důkladně seznámit.