SQL:
SELECT p.id,p.id_typ,p.id_parent,p.pointer,p.url,p.link,p.nazev,p.nazev_sub,p.image_menu_out as iout,p.image_menu_on as ion,p.space,p.menu,p.menu_sub,p.cd,p.main,p.https,p.seo,p.lang,p.login,p.promo FROM pages_cz as p WHERE p.view='1' AND p.lang='cz' AND (p.id_parent=) AND p.menu='1' AND (p.login='0' OR p.login='2') AND p.id_typ='0' ORDER BY p.poradi ASC,p.id ASC
You have an error in your SQL syntax; check the manual that corresponds to your MySQL server version for the right syntax to use near ') AND p.menu='1' AND (p.login='0' OR p.login='2') AND p.id_typ='0' ORD' at line 1

Výstava v Plzni | Pilsner Urquell

Výstava v Plzni

Kopie části Muchovy Slovanské epopeje jsou k vidění v Plzni

Dvacetidílný cyklus velkoformátových pláten Slovanská epopej slavného malíře Alfonse Muchy patří k české kultuře a historii stejně neodmyslitelně jako plzeňské pivo. I proto je hlavní postavou nejnovějšího reklamního spotu značky Pilsner Urquell právě Alfons Mucha. Kvůli autentičnosti této reklamy vznikly i přesné kopie pláten Muchovy Slovanské epopeje. Čtyři obrazy ve velikosti 5×5 metrů vystavuje od 13. 7. 2009 Návštěvnické centrum Plzeňského Prazdroje.

Jak probíhala tvorba kopií obrazů Čtyři plátna vystavená v plzeňském pivovaru mají název Štěpán Dušan Srbský a jeho korunovace, Mont Athos (Svatá Hora), Jiří z Poděbrad, král obojího lidu a Apoteóza z dějin Slovanstva. Pocházejí z cyklu dvaceti obrazů, které Mucha vytvořil v letech 1910 – 1928 na zámku Zbiroh v západních Čechách. Tam se také natáčela reklama, pro kterou připravil tým zkušených filmových malířů pod vedením filmového architekta Martina Vačkáře věrné kopie pláten ve skutečných velikostech.
„Kopie vznikly unikátní metodou používanou v případě, že je nutné vytvořit velmi autentickou kopii, která i zblízka vypadá věrohodně. Původní obraz se vyfotografuje a vytiskne na plátno. Pak je nutné ho pečlivě domalovat ručně. Na čtyřech plátnech o rozměrech 5×5 metrů dva malíři pracovali intenzivně dva týdny,“ říká Martin Vačkář.

„Kopie obrazů, které mohou vidět lidé v televizní reklamě, jsou velmi zdařilé a jsme pyšní na to, že návštěvníkům Plzně a našeho pivovaru můžeme přiblížit slavná Muchova plátna. Návštěvníci pivovaru si mohou udělat představu o tom, jak monumentální dílo Mucha namaloval, i prostřednictvím našich věrných kopií. Celá Slovanská epopej je vystavena na zámku v Moravském Krumlově, čtyři autentické kopie jsou k vidění také blíže k místu svého vzniku, zámku Zbirohu,“ říká Brand PR manažer Vladimír Jurina z Plzeňského Prazdroje.

Jak se rodí kopie obřích obrazů ze Slovanské epopeje

Na dílech pracoval tým filmových malířů pod vedení filmového architekta Martina Vačkáře. Kopie mají rozměry cca 5×5 metrů, které přesně odpovídají originálům.

Nové obrazy vznikly unikátní metodou, používanou v případě, že je nutné vytvořit kopie, které i z blízka vypadají věrohodně. Nejprve profesionální fotograf pořídil digitální snímky originálních pláten, poté byly fotografie vytištěny na rozměrná plátna.

Porovnání čerstvě vytištěného plátna a již domalovaných detailů „Tisk je možno provést na plastovou imitaci plátna, což zachová celkem dobře věrnost barev, ale plátno je pak lesklé. Mucha však plátna maloval temperou a přidával do ní vaječný žloutek, výsledný povrch pak byl matný. Proto jsem chtěl tisknout na plátna tak, aby byl výsledek také matný, a zároveň aby byl opravdovější než plast,“ říká architekt Martin Vačkář. Vedlejší efekt tisku na plátno je ovšem ten, že výsledný kontrast a barevné podání se velmi změní. Digitální data se proto musejí upravit.

„V této fázi procesu jsme museli udělat mnoho vzorků, aby byl efekt dokonalý,“ dodává Vačkář. Na ukázce můžete porovnat čistě vytištěné plátno s částí, která je již domalovaná (ve spodní části uprostřed).

Malířské plátno je dostupné v omezené šíři, proto se musí tisknout v pruzích a následně je nutné tyto pruhy sešít. Sešití musí být provedeno velmi pečlivě a po obvodě je nutné vytvořit tunýlek, kterým se protáhne tyč, jež se následně upevní do rámu.

Nákres rámů pro napnutí malovaných pláten „Rámy, které nesou tato plátna, jsem zkonstruoval co možná nejpodobněji těm, jaké původně používal sám Mucha. Dělal to vždy tak, aby s nimi bylo možné lehce – ve dvou lidech – manipulovat,“ říká Vačkář. Rámy na originálech v Moravském Krumlově jsou jiné, nejsou totiž původní – při jejich rekonstrukci na konci 50. let byly okraje odříznuty a proraženy díry pro napnutí do nových rámů.

Samotné domalování pláten je filmařská práce s iluzí. Není nutno do detailu dopracovávat motiv 4 metry nad zemí. Důraz se klade na hlavní motivy obrazu, na to, co je ve výšce očí, a na celkový dojem plátna, které musí působit jako věrohodný celek.

Naskicovaná čtvrtá kopie „Je zajímavé, že Alfons Mucha pracoval podobně. Zvažoval, které části obrazu jsou přímo vystaveny pozorovateli v detailech a které jsou vnímány spíše jako celek. To jsme zjistili při pečlivém zkoumání originálů,“ říká architekt Vačkář.

Pracovalo se celkem na čtyřech plátnech. Tři z nich jsou kompletní, čtvrté je záměrně nedomalované, jen tzv. volně předskicované. „Mucha byl systematik a měl připravenou studii ke každému plátnu, na plátně nanesenou síť 60×40 cm a pomocí pauzáků přenášel připravené motivy na plátno. Ani v případě posledního čtvrtého plátna (Jiří z Poděbrad, král obojího lidu) jsme ale tento postup nedodrželi, protože jsme věděli, že na něm budeme točit pouze velmi úzké detaily. Věnovali jsme se tedy pouze jim,“ dodává Vačkář. Malíři se tedy zaměřili pouze na některá místa.