Hvozdaři měli na starost proces výroby sladu z ječmene. Ječmen se nejdříve nechal naklíčit a následně se přemístil na hvozd. Odtud název tohoto řemesla.
Tags de Busqueda
-
Aktuální děníhttps://www.pilsner-urquell.cz/aktualni_deni
-
Hrdě podporujemehttps://www.pilsner-urquell.cz/hrde-podporujeme
-
Kam na pivohttps://www.pilsner-urquell.cz/stockist-locator
-
Master Bartenderhttps://www.pilsner-urquell.cz/master-bartender
-
Navštivte pivovarhttps://www.pilsner-urquell.cz/navstivte-pivovar
-
Příběh origináluhttps://www.pilsner-urquell.cz/story-original
-
Produkty, dárky, obchodhttps://www.pilsner-urquell.cz/produkty
-
TY PRAVÉ VÁNOCEhttps://www.pilsner-urquell.cz/christmas
-
Jedinečný příběh piva, které inspirovalo celý svět a vytvořilo dnes nejrozšířenější pivní kategorii – pivo plzeňského typu.
Jaký obdiv nastal, když zaskvěla se zlatová jeho barva a sněhobílá pěna, jak zajásali pijáci, když seznali, jakou říznou, znamenitou chutí při pivě dosud nepoznanou, honosí se tento domácí výrobek.
- Kronikář doby
-
SPODNĚ KVAŠENÝ LEŽÁK
Sládek Josef Groll totiž v říjnu 1842 uvařil zcela jiné pivo, než bylo dosud v Plzni zvykem. Do té doby se piva v Plzni vařila různě. Většinou procházela svrchním kvašením a byla nestálé kvality. Groll v Plzni ale uplatnil své znalosti vaření spodně kvašeného ležáku, tedy piva vyráběného za pomoci spodních kvasnic při teplotách kolem 10 ˚C, které nakonec nechá 30 dnů ležet a zrát. Což je důvod, proč se mu říká „ležák”. -
PIVO PLZEŇSKÉHO TYPU
Díky jedinečné kombinaci českých surovin, místní měkké vody a nové receptury tak vznikl nápoj, který v následujících letech změnil svět. Věhlas nového typu piva průzračné zlaté barvy, vynikající plné chuti a prvotřídní kvality se totiž rychle šířil nejen za hranice města Plzně. Pilsner Urquell začal postupně dobývat další země a název pils od té doby označuje celou pivní kategorii, která dnes tvoří 70 % veškeré světové produkce piva.
-
70%
-
VÍCE NEŽ 700 LET PLZEŇSKÉHO PIVOVARNICTVÍHISTORIE PIVOVARU
-
1295Právo várečné
Český král Václav II. udělil toto právo Plzni ihned při založení města v roce 1295. Byla to velká výsada, která příslušela domu, nikoli majitelům. Kdo tedy prodal dům, o toto právo přišel. Měšťané své várky vařili v malých privovarech, které stály vně plzeňských hradeb.
-
1839VÝSTAVBA NOVÉHO, MODERNÍHO PIVOVARU
Kvalita plzeňských piv během stoletích kolísala. Až roku 1839 došla 250 právovárečným plzeňským měšťanům trpělivost a rozhodli se situaci změnit. Odložili své spory, půjčili si nemalé peníze a pustili se do výstavby nového, moderního pivovaru. Již 15. září 1839 začal hlavní stavitel Martin Stelzer kopat základy. Inspiraci hledal v Bavorsku, kde důkladně studoval stavby velkých pivovarů. Zde také poznal pozdějšího prvního sládka nově vznikajícío Plzeňského Prazdroje.
-
1842Josef Groll uvařil první spodně kvašený ležák
Dne 5. října 1842 uvařil Josef Groll první várku „podkvasného piva” — spodně kvašeného ležáku, který se od ostatních dosud vařených druhů piva v Plzni lišil právě pomalým spodním kvašením. Plzeňské pivo našlo svoji novou chuť a založilo tak novou pivní kategorii zvanou „pils”.
-
1856Pilsner Urquell poprvé za hranicemi
O první export plzeňského ležáku za hranice Čech se roku 1856 postaral hostinský Josef Šedivý, který zavezl pivo Pilsner Urquell až do hostince ve Vídni. V hostinci v XVII. vídeňském obvodě v Salvátorově ulici 379 se za prvních šest měsíců vyčepovalo 65 věder.
-
1859Ochranná známka Pilsner Bier
Plzeňské pivo bylo tak úspěšné, že se začaly šířit pokusy o jeho falšování. Proto byla 1. března 1859 u Obchodní a živnostenské komory zaregistrována první ochranná známka Pilsner Bier. Každý sud byl od té doby opatřen známkou a běžným číslem.
-
1873Plzeň v Americe
Dokonalá chuť a renomé plzeňského piva se šířily dál. V roce 1873 vyrazilo plzeňské pivo poprvé přes Atlantický oceán dobýt Nový svět. O tomto úspěšném tažení do USA napsal časopis Světozor: „ …plzeňské pivo prodává se v Americe v městě Racinu vědro po 17 dolarech... a přece pije se tam plzeňské dosti.”
-
1892Brána jako symbol pivovaru
Na oslavu 50. výroční byl 5. října položen základní kámen nové, „jubilejní” hlavní brány do závodu – symbolu pivovaru, který přetrval až do současnosti. Brána byla postavena podle návrhu stavitele Emanuela Klotze. Sousoší na vrcholu zhotovila dílna pražského sochaře Václava Žďárského, železná vrata plzeňské umělecké zámečnictví Jana Klotze. Do stavby byl 15. května 1893 vsazen závěrečný kámen, obsahující pamětní spisy, fotografie členů správního výboru a novinové zprávy.
-
1898Ochranná známka Urquell
V roce 1898 byla zaregistrována ochranná známka Urquell (německy Prazdroj), jejímž cílem bylo jasně odlišit původní a nejstarší plzeňské pivo od piv mladších místních podniků.
-
1900Výstavba vodárenské věže
Počátkem 20. století začala stále rostoucí výroba Měšťanského pivovaru při rozšiřování provozů narážet na potíže se zásobováním vodou a energií. Šéfinženýr František Spalek proto navrhl komplexní řešení zahrnující výstavbu říční vodárny, studniční vodárny, vodárenské věže, odželezovací stanice vody, chlazeného skladu chmele a elektrárny. Do roku 1907 se tak podařilo uskutečnit unikátní a na svou dobu mimořádně pokrokový technický projekt.
-
1913Milion hektolitrů za rok
V roce 1913 překročil Měšťanský pivovar poprvé ve své historii výstav 1 000 000 hektolitrů piva a potvrdil tak pozici největšího pivovaru v Rakousko-Uhersku. Během první světové války a krátce po ní se ale produkce výrazně propadla kvůli nedostatku surovin a přechodu na produkci méně stupňových piv, sodové vody a umělého piva Pivolín.
-
1934Bezplatné čištění výčepních zařízení
Aby se pivovaru podařilo dodržet prvotřídní kvalitu svého ležáku, zavedl na jaře 1934 bezplatné čištění výčepního zařízení v hospodách svých odběratelů. Za tímto účelem nechal speciálně upravit malý automobil, který propařováním či promýváním čistil pivní trubky. Jak ukázala budoucnost, péče o kvalitu se bohatě vyplatila.
-
1944Bombardování Plzně
V prosinci roku 1944 byl Plzeňský Prazdroj bombardován – zničena byla část spilek a přímým zásahem byla poničena i budova ředitelství. Ostatní výrobní provozy zůstaly naštěstí ušetřeny - Prazdroj se mohl vařit dál. V květnu roku 1945 byla vyhlášena Národní správa a výroba v pivovaru se vrátila do původních kolejí.
-
1946Národní podnik Plzeňské pivovary
V září 1946 vzniká národní podnik Plzeňské pivovary, do kterého jsou po únoru 1948 slučovány jednotlivé pivovary v západních Čechách. Posledních 13 lokálních pivovarů bylo připojeno v roce 1962.
-
1948Export do 46 zemí světa
Pivo Pilsner Urquell bylo v roce 1948 vyvezeno do 46 zemí, z nichž se na prvním místě vzhledem k objemu umístilo Rakousko a na druhém Francie. Mezi nové odběratele patřila například Saúdská Arábie.
-
1963Pilsner Urquell v hliníkových sudech
V říjnu 1963 byly provedeny závěrečné degustační zkoušky piva z hliníkových sudů. Tento inovativní krok byl velmi přísně prověřován, aby nedošlo k narušení chuťových a dalších charakteristických vlastností piva Pilsner Urquell.
-
1989Plzeňské pivovary vstupují do nové éry
V roce 1989 je zřízen státní podnik, který se vrací k názvu Plzeňské pivovary a který sdružuje pivovary Prazdroj a Gambrinus v Plzni a dále pivovary v Domažlicích, Chebu, Chodové Plané a Karlových Varech.
-
1990Nová sladovna
Nepřehlédnutelnou investicí a inovací Plzeňského pivovaru byla nová sladovna s kapacitou 50 tisíc tun, která zahájila svůj trvalý provoz v roce 1990.
-
1995Pilsner Urquell Original Restaurant a kegy z nerezové oceli
Na jaře 1995 byl v Karlových Varech otevřen první Pilsner Urquell Original Restaurant. V pondělí 29. května 1995 byl stočen poslední hliníkový sud piva Pilsner Urquell. Nadále se používají již jen KEG sudy z nerezové oceli.
-
1999Plzeňský Prazdroj součástí rodiny SAB
Plzeňský Prazdroj, a. s., se v roce 1999 stává součástí světové pivovarnické skupiny South African Breweries (SAB). Pilsner Urquell je vedoucí značkou a mezinárodní vlajkovou lodí globálního portfolia značek SAB.
-
2008Chuť Pilsner Urquell se nemění
V říjnu 2008 potvrdily laboratoře Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze a švýcarská Labor Veritas z Curychu, že tradiční chuť a další vlastnosti piva Pilsner Urquell jsou zachovány dodnes. Analýzy srovnávaly výsledky z roku 1897 se současností.
-
2012170 let od první várky
Pilner Urquell oslavil výročí 170 let od uvaření své první várky zlatého ležáku. K příležitosti tohoto jubilea jsme pro vás vytvořili unikátní sérii litrových lahví piva Pilsner Urquell a limitovanou edici půllitrů.
LIDÉ ZA NAŠÍM PIVEM
Pivovarská řemesla
Na konci je výborné pivo, ale na jeho výrobě se podílí spousta důležitých lidí, jejichž řemesla zaslouží veliký obdiv.
-
- Současný sládek pivovaru Václav Berka ml. (2005 - současnost)
SLÁDEK
Sládek je vždy hlavní zodpovědnou osobou celého procesu. Dohlíží na proces vaření, a to včetně kvality surovin nebo stavu inventáře. Zároveň má na starosti všechny podřízené, tedy tzv. „pivovarskou chasu“.
Naši sládci, kterých bylo za celou historii pivovaru jen několik, si své znalosti předávají z generace na generaci a tím udržují stále stejnou recepturu vaření našeho ležáku. -
Signature: VÁCLAV BERKA
-
BEDNÁŘI
Pro pivovarnictví byli už od počátků důležití bednáři. Díky nim se mohlo pivo dávat do sudů, kádí, štoudví, van a škopků. Původně dva obory – bečváři (z tvrdého dubového dřeva vyráběli sudy a kádě) a bednáři (z měkkého bílého dřeva vyráběli běžné dřevěné nádobí) – splynuly v jediné bednářské řemeslo. Abychom zachovali stejnou chuť piva Pilsner Urquell, jako jeden z posledních pivovarů na světě si své bednáře udržujeme dodnes.
-
SLADOVNÍCI
Základem každého ležáku je kvalitní slad. Ten si jako jeden z mála pivovarů připravujeme sami. Naši sladovníci pečlivě vybírají ten nejkvalitnější ječmen, který pak nechávají klíčit v naší sladovně přímo v pivovaru.
-
HVOZDAŘI
-
SPILEČNÍ
Ve sklepení, kde pro to byly ideální teplotní podmínky, dohlíželi spileční na takzvané hlavní kvašení ve spilkách. To probíhá v otevřených kádích a na povrchu se tvoří pěna.
-
SKLEPÁCI
Ve více než devět kilometrů dlouhém sklepení dodnes zraje pivo Pilsner Urquell. Dohled při tomto dozrávání mají sklepáci, kteří kontrolují pivo ve velkých dubových sudech.
-
LEDAŘI
Při spodním kvašení je potřeba, aby bylo pivo ve velkém chladu. Ledaři v zimě vysekávali velké bloky ledu a převáželi do sklepů. Plzeňskému pivovaru v tomto ohledu sloužil Velký bolevecký rybník.
-
ŠENKÝŘI
Šenkýři jsou ti, které zákazníci znali nejlépe. Předchůdci dnešních hostinských v šencích rozlévali pivo, pro které se v době před vznikem výčepních zařízení chodilo do sklepa, aby se pak hostům nalévalo z mázů.
-
FORMANI
Závozníci, kteří dopravovali pivo do restaurací, mnohdy i na velké vzdálenosti. Se zbožím zároveň sami obchodovali a měli tak zájem na kvalitních a dobře prodejných výrobcích, jakým plzeňské pivo rozhodně bylo.
JAK POZNAT TEN PRAVÝ ORIGINÁL
SPRÁVNÉ ČEPOVÁNÍ
Důležité tipy, které vám prozradí, zda je o vaše pivo správně pečováno
Více Informací